Jak už jsem zmínila, inspiraci pro dekorace jsem čerpala hlavně na Googlu. Stačilo zadat to, co mě zrovna napadlo, a začít procházet fotku po fotce, prostě všechno, co mi k tomu Google vyhledal. Jenže takhle jsem hesla, která mě napadla, brzy vyčerpala, a musela jsem začít vymýšlet další, už mnohem konkrétnější. Například „wedding table centrepieces“ a podobně. Nebyl to ale pro všechny věci ten úplně nejefektivnější způsob.

Musím říct, že největší problém jsem měla s inspirací pro květinovou výzdobu kostela. Ani česká, ani anglická hesla nic moc použitelného nenabízela. Našla jsem všeho všudy dva použitelné obrázky, které jsem si uložila do mobilu do složky „Wedding“, kterou jsme tam měla už pečlivě připravenou, a shromažďovala tam screenshoty a stažené obrázky, které se mi líbily. Touhle vlastní složkou jsem si prakticky nahradila Pinterest, když mi práce s ním proti tomuhle připadala mnohem složitější, a ještě bych tam nemohla ukládat všechny obrázky. Na Pinterestu sice zaregistrovaná jsem, ale v souvislosti se svatbou jsem ho ani jednou nepoužila, popravdě ani jsem nikdy netoužila po tom proniknout do jeho tajemství. Zato tenhle způsob shromažďování inspirace mě nijak nezdržoval a obrázků ve složce rychle přibývalo.

Procházela jsem taky desítky svatebních alb, na která jsem narazila například na stránkách různých svatebních fotografů nebo svatebních koordinátorek. A taky jsem prošla snad úplně všechna svatební alba, která v minulosti nasdíleli kamarádi na Facebooku. Někdy i kamarádi kamarádů. To nebudu tajit, prostě všechno, kam jsem se dokázala proklikat. Byla jsem zvědavá, a třebaže jsem takhle pochytila inspirace celkem málo (občas jsem se spíš utvrdila v tom, co přesně na naší svatbě nechci), potvrdila jsem si, že je určitou posedlostí budoucích nevěst tyhle fotky vyhledávat a prohlížet je třeba několikrát dokola. I já jsem nechala naše svatební album na Facebooku otevřené pro všechny. Proč ne, klidně může také jednou někoho inspirovat.

Poměrně často jsem také procházela e-shop Fler.cz. Ne, že bych tam kdy něco koupila, ale občas jsem se nechala inspirovat vzhledem konkrétní ozdoby, kterou jsem si pak sama vyrobila. Odtud pramení například nápad udělat do kostela kapsičky s kapesníčky. Na slzičky samozřejmě, ne na smrkání…

V neposlední řadě jsou tu pak různé weby sdružující budoucí nevěsty, z nichž asi nejznámější je beremese.cz. Já tomu dlouho odolávala, nejprve mě to odradilo nutnou registrací, uživatelskou nepohodlností, dost retro grafikou, a hlavně nepřizpůsobivosti webových stránek pro zobrazení v mobilu, ale někdy na jaře jsem se přece jen zaregistrovala a stránky potom prohlížela každý den několikrát. Výhoda je, že tam nevěsty můžou poměrně snadno sdílet alba s fotografiemi z příprav, nebo se pochlubit celým svatebním albem, vše se tam dá rychle nasdílet a prohlížet. Já si prohlédla snad všechna svatební alba (a že jich tam je), občas jsem i přečetla komentáře nevěst, ale nic jako celek úplně neodpovídalo mé představě o svatbě. Občas se mi tam nicméně zalíbil nějaký detail z dekorace a inspirace byla na světě. Tak se to všechno postupně tak nějak „posbíralo“. Prohlížela jsem nejčastěji právě alba z příprav, kde jsem občas narazila na celkem dobré tipy, nebo něco, co mi vnuklo jiný nápad, takže po téhle stránce to rozhodně bylo přínosné. Jinak jsem se ale aktivně nezapojovala, ani do diskuzí, ani jsem sama nic nesdílela. Jak jsem navíc mistr v kritice vzhledu nevěst a svateb (což přiznávám a ano, jsem si vědoma toho, že to není nic moc hezkého), tak jsem Vojtovi čas od času ukazovala výběr největších bizarností, se kterými jsem se na portálu setkala, abychom se jim společně zasmáli. Ale nutno říct, že na druhou stranu zajímavých a originálních nápadů jsem tam pochytila docela dost.

Nainstalovala jsem si i aplikaci Beremese na mobil, ale jednou padala na mém prvním telefonu s Androidem, kde pak nakonec přestala fungovat úplně, tak jsem ji nainstalovala na iPhonu, a na tom přestala fungovat přesně týden před svatbou. Asi znamení, že už nemám nic nového vymýšlet a stresovat se tím. Každopádně z nejspolehlivějších tahle aplikace není a stejně tak webové stránky se často prapodivně sekají. Nemůžu popřít, že jsem nad nimi strávila hodně času, přestože, jak říkám, jsem sama zůstala pasivní. A i teď sdílím koneckonců vše takhle samostatně, prostřednictvím svého blogu.